|
|
Krize impéria: Velká Británie za Josepha Chamberlaina na přelomu 19. a 20. století
Šotolová, Tereza ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá osobou Josepha Chamberlaina, významného radikálního politika druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Jejím cílem je zjistit, jaké události formovaly jeho politický vývoj od podporovatele volného obchodu po nejzarytějšího zastánce celní reformy, a jaké faktory vedly k neúspěchu jeho kampaně za přijetí celní reformy. Práce se zabývá politickým životem politika a soustředí se na významné mezníky jeho kariéry, jako byla změna politické strany, volba ministrem pro kolonie, búrská válka a vrcholí kampaní podporující přijetí celní reformy na přelomu 19. a 20. století. Celní reforma rozpoutala bouřlivou debatu a způsobila rozkol uvnitř vlády mezi opozicí i v rámci koalice Konzervativní strany a Unionistů a stála u konce politické kariéry jednoho z nejvýznamnějších politiků viktoriánské éry. V zavedení cel viděl Joseph Chamberlain příležitost, jak financovat sociální reformy, které prosazoval celý svůj profesní život a hlavně možnost upevnit vazby mezi koloniemi a mateřskou zemí. Jeho politický život se odehrává v době, kdy je rozloha Britského impéria největší, nicméně Británie se ocitá na ústupu ze světového prvenství v mezinárodním obchodu a průmyslové výroby. Jedná se o období, kdy je postupně nucena upustit od politiky izolace a snaží se zapojit do mezinárodního dění, aby...
|
|
|
Rozmach etatismu ve Velké Británii 20. století.
Erva, Martin ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Spojené království je v naší historické paměti uloženo jako kolébka moderní demokracie, vlády práva a respektu k soukromému vlastnictví. Tato paměť ale často překrývá fakt, že se jedná spíše o hlubokou minulost 19. století než současný stav. Angličané podobně jako jiné vyspělé národy přijali politiku státních zásahů, znárodňování soukromých společnosti za náhradu, boje proti hospodářskému cyklu a to v konsensu, který nemá obdoby. Mnoho současníků pohlíží na Anglii prizmatem Margaret Thatcherové, ale jak tato práce prokazuje, její jasná pravicová politika byla v dějinách Konzervativní strany spíše výjimkou. Po příčinách tohoto stavu pátrá historiografie zejména u socialistické Labouristické strany. Řada historických prací se omezuje na kauzální souvislost mezi nástupem Labouristů k moci a růstem státu. Ukazuje se, že je důležité jít v pátrání po příčinách současného stavu mnohem dále. Liberální strana je navzdory svému jménu institucí s dlouhou tradicí prostátního myšlení. Byli to Noví radikální liberálové, kdo přišel s teorií "výkupného". Stejně tak jako program městského socialismu, který v dnešním regulovaném světě soukromých vodáren, plynárenských a elektrárenských společností nevypadá jako symptom éry laisezz faire. Imperiální témata a jednota království se pak staly hlavním jednotícím znakem a...
|
host ::
RSS.